Balada o věčné lásce

Klíč

1:Byl jest slD#mičný rC#ytíř z cD#mínu, či snad lacknecht, mC#ušketD#mýr,
na poličce v pC#olostD#mínu, barevný měl štC#ít i knD#mír,
nad hlavC#ou meč nehýbF#á se, není slByšet bitvy řD#mev,
tak tu stC#ojí v plné krF#áse, chce být tvBůj a chce prolít krD#mev.
R:A co rG#může, ktF#erá vG#madne v čínské vHáze F#opodG#mál,
za oknHy už pF#odzim chřG#madne, ona natruc vF#oní dG#mál,
kolik plF#átků ještě zbHývá, zrcadlD#o má matný jG#mas,
na sebF#e se růže dHívá, chce být tvD#á a chce přelstít čG#mas.
2:A ta růže, co se tváří, že se jí čas netýká,
přes den pyšně vůkol září, v noci tajně naříká,
okamžik se nedá vrátit, marně čekáš na zázrak,
nechceš-li mou lásku ztratit, neříkej "ještě ne, až pak".
R:A ten rytíř, co se věčně chystá ztéci lásky věž,
na poličce nekonečně vymlouvá se, je to lež,
ten, kdo váhá, nese vinu, buďto útok, nebo krach,
ty jsi jak ten rytíř z cínu, cit je cit, ale strach je strach.
*:A tak v pC#mrvním chvHatu mlC#mádí klečíš lFásce Hu nohC#mou,
koho kdFo tu vlHastně svC#mádí, slova nic už nHezmohC#mou,
jí je mdlHo a dech se tFají, a ty rG#udneš jako rC#mak,
oba chcHete být už v rFáji, peklem tG#am cesta vede všC#mak.
X: Končí tF#mémeř bFezúhF#monně tahle věčná bFaladaF#m,
končí pro nás, nFe však prF#mo ně, to vás jAistě nFapadáF#m,
byl jest jFeden sličný, G#inu, to už znC#áte, a tak dF#ál,
a ten v nFěžném polostG#ínu dívce prC#ý růži na klín dF#mal ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:58.944+00:00
Výsledky hledání: